Maria Bello

Maria Bello (Patricia Crane) se dostala do středu pozornosti díky titulní roli v seriálu Pohotovost, ve kterém ztvárnila pediatričku Annu Del Amico. Na stříbrném plátně se objevila ve filmech Nikdy nekončící půlnoc, Odplata, Karaoke, Divoké kočky a 100 Mile Rule. Kromě toho obsadila hlavní roli ve filmovém projektu China: The Panda Adventure a se Scottem Bakulou vytvořila ústřední dvojici seriálu Pan a paní Smithovi.

Uznávaný režisér filmů Affliction, Podivná pohostinnost, Americký Gigolo, Modré límečky, Kočičí lidé a scénárista filmů Taxikář, Zuřící býk a Poslední pokušení Krista Paul Schrader (režie) se narodil roku 1946 v michiganském městě Grand Rapids. I přes svou kalvinistickou výchovu, díky které mu byl svět filmu odpírán téměř až do dospělosti, jeho zájem o kinematografii postupem času rostl a Schrader se v roce 1967 zapsal na tři filmové kurzy na newyorkské Columbia University. Poté začal navštěvovat filmovou školu na UCLA a působil jako filmový kritik a editor v časopisech L.A. Free Press a Cinema Magazine. Po úspěšném ukončení studia na UCLA se stal členem American Film Institute, kde byli jeho učiteli režiséři jako Jean Renoir nebo Roberto Rosellini a také architekt a designér Charles Eames, který  Schraderovu tvorbu ovlivnil nejvíce. Schrader napsal svůj první scénář Pipeliner o muži, který zjistí, že mu zbývá už jen několik měsíců života a proto se vrací do svého rodného města pracovat na ropovodu. Následné období izolace se stalo inspirací pro jeho další scénář Taxikář, který napsal během pouhých deseti dní. Se svým bratrem, který v té době bydlel v Japonsku, pak napsali scénář Japonská mafie. Ten byl v roce 1974 zfilmován Sydney Pollackem a bratři za něj obdrželi 325 tisíc dolarů. Schrader pak spolupracoval s Martinem Scorcese na filmu Taxikář, který byl nominován na 4 Oscary a v roce 1976 získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. O rok později Schrader debutoval jako režisér filmem Modré límečky, který natočil podle svého scénáře. Následovaly filmy Naostro (1979) a Americký gigolo (1980). Remake hororu Kočičí lidé (1982) s Nastassjou Kinski byl pak prvním režijním počinem, který Schrader nenatočil podle vlastního námětu. Schrader pokračoval filmy Mishima: A Life in Four Chapters (1985), Světlo mého dne (1987), Patty Hearst (1988), Podivná pohostinnost (1990) a Muž beze spánku (1991). Jeho prvním televizním filmem se stal snímek Witch Hunt s Dennisem Hopperem, poté adaptoval novelu Elmora Leonarda Touch. Jedním z největších úspěchů Schraderovy kariéry se stal v roce 1997 film Affliction, který natočil podle novely Russella Bankse. Nick Nolte a James Coburn byli za herecké výkony v tomto filmu nominováni na Oscara, kterého Coburn získal. O dva roky později pak Schrader natočil film Forever Mine. Schrader slavil úspěchy také jako scénárista – nejvíce se proslavil díky spolupráci na trojici filmů Martina Scorceseho Zuřící býk, Poslední pokušení Krista a Počítání mrtvých. Mezi jeho další scénáře patří Posedlost (režie Brian de Palma), Bez slitování (John Flynn), Old Boyfriends (Joan Tewkesbury), Pobřeží moskytů (Peter Weir) a Vyšší zájem (Harold Becker). V roce 1999 Schrader obdržel ocenění Laurel Award for Screenwriting Achievement od Writers Guild of America. V průběhu své kariéry byl také nominován na pět cen Independent Spirit Award, a to za filmy Muž beze spánku (scénář), Touch (režie a scénář) a Affliction (režie a scénář).